Celé 4 roky jsem neměla ani jedno klíště. To už se mi pomalu zdálo jako zázrak ale opravdu to tak bylo. A teď? Jdu si na procházku a co si domů nepřinesu...klíště.

Moc dobře si pamatuju některé mé klíšťata...vím, že když jsem byla malá měla jsem rozedřené koleno a obvázané. Šla jsem s babičkou do lesa. Byla jsem u ní na prázdninách. Večer jsme zjistili, že pod obvazem mám 3 klíšťata...ano 3! Tenkrát jsem brečela a chtěla jsem mámu. Ale s babičkou jsme to nakonec zvládli. Na to asi nikdy nezapomenu. Ten obvaz a pod ním ty černé odporné fleky!

Pak jsem jednou měla 2 klíšťata vedle sebe. Dostali jsme je pryč a všechno šlo v pohodě, jenže pak jsem začala mít s tím místem problémy. Zajeli jsme k doktorovi a ten mi vzal vzorek kůže...prostě mi vyříznul 6 mm kus masa. Fuj, teď když tak na to vzpomínám motá se mi hlava. Vzali mi i krev a tak dále. Na převazy jsem jezdila každý týden. Jednou jsem se u doktora dokonce i složila...to sem ale šikulka. Nakonec se zjistilo, že to s klíšťaty nemělo nic společného ale co nám to dalo strachu.

A pak dloooouhou dobu nic, ani jedno klíště. Prostě nic, mohla jsem běhat lesem a nic se na mě nechytlo. Až včera. No fajn já to přežiju ale zaručuju vám, že to klíště to nepřežije! Jakže se dostává klíště pryč z těla? Máma mi poradila tekuté mýdlo...nic, pak čajovníkovej volejíček...nic. Neznáte někdo něco spolehlivého?

Závěr: Nesnáším malé, tmavé, odporné, nohaté, kousavé, přisáté, nacucané tvory co jsou úplně všude a přesto je nevidíme až do chvíle kdy.........

Fajn tak teď jsem si vylila svoji zlost...toho si nevšímejte :D

auuuuu