Před chvíli jsem se vrátila ze hřbitova. Blíží se dušičky a tak mamka vzala babičku na hřbitov. Už byla celkem tma ale já se nebála...dodávalo mi to něco jiného. Tajemno a možná i klid. Stála jsem tam, okolo mě svítily svíčky zapálené na hrobech. Uprostřed hřbitova se tyčil velký kříž a já se cítila krásně. Je to zvláštní ale v tu chvíli jsem měla chuť odletět od tohodle světa, jít pryč, netrápit se. Sedla jsem si na zeď a zaposlouchala se do tmy, jakoby hřbitov mluvil...cítila jsem se prostě krásně a věděla jsem, že i místo lidí tam ve vzduchu něco je, nebo někdo? Vím, že kdybych tam byla sama a okolo by byl les, jako tady u nás ve vesnici, tak bych to asi tam dlouho nevydržela ale tady mi bylo krásně. Nechtěla jsem odejít...

Zní to hodně divně ale takovéhle pocity jsem tam vážně měla...znáte to někdo?Nebo je to jen moje fantazie a blížícími se dušičkami...