Odmítám toho, kterého jsem milovala.

On byl ten, který mi dal dar poznat pravý význam slova milovat. Ale také mi ukázal, jak je láska krutá, jak bolí a to vše bez toho, aby mi dal aspoň den štěstí. V jeho přítomnosti jsem se vznášela a věděla jsem, že bych byla schopná vzdát se všeho, na čem mi záleží jen kvůli tomu, abych mohla být s ním šťastná... a on si to až moc dobře uvědomoval... ale to je dlouhý příběh!

Od těch dob vím, co je to milovat a jsem odsouzená k nekonečnému hledání pocitů, které jsem jen třebas malinko přiblíží k tomu, co jsem prožívala... zatím bezúspěšně. Je to jako prokletí, nic jiného mi není dostačující a ubližuji sobě a také ostatním.

Dnes? Dnes toho člověka odmítám, mám ho ráda, ale zanechal ve mně jizvu, která v mém srdci bude už navždy a já už nejsem schopná důvěřovat jeho slovům. Vyrostla jsem ve velkou holku, která myšlenkově dospěla a vidí to všechno špatné, co dřív snášela...
...musela bych dostat důkaz, silný a přesvědčivý důkaz, že to není zase jen hra, způsob jak si užít zábavu.

Stala se ze mě dívka, která dokáže to, co dřív nedokázala. Dokáži tomuhle člověku říct NE!