Není to tak dávno, co se mi v hlavě pohnulo kolečko, které zapříčinilo, že jsem si podala pár inzerátů na seznamku lide.cz. Uvědomovala jsem si mírné nebezpečí, které z takovýchto seznamování plynulo, ale já jsem dříve díky takovýmto seznamkách poznala min. dva človíčky, za které jsem teď moc ráda, i když to nedopadlo podle očekávání obou. Hold srdci neporučíš.

Netrvalo dlouho a po zveřejnění inzerátu se mi začali hrnout zprávy a maily, někdy jsem se opravdu až divila, kolik lidí si dokáže všimnout slečny "invisible" (někdy možná vysvětlím). Ze začátku jsem se snažila odpovídat všem, podle pravdy vzhledem k sympatiím, přeci jen nějaké tam být musí. Požadovala jsem fotky a to bylo moje první kritérium pro pozdější vybírání. S lidmi mi sympatickými jsem si začala psát na ICQ. Věřte nebo ne, i z takového komunikačního prostředku se dá mnoho poznat. Styl psaní, formy odpovědí, myšlenkové pochody, společné zájmy a sympatie. Tímto stylem jsem strávila spoustu času (při lenošení o prázdninách).Snažila jsem se z lidí dostat, jaký mají názor na muzikály (můj hlavní koníček) a zda, pokud jsou z větší dálky, by byli ochotní přijet nejdříve za mnou (aspoň do Pardubic). Copak mi dámy musíme dělat první kroky a ještě jezdit na rande přes celou republiku(trochu přeháním)? Nenápadně jsem tak zjistila další sympatie či antipatie.

Poté jsem přešla na další kroky, které se teď snažím realizovat. A to osobní setkání. Nejsem moc komunikativní dívka, ale jak se tak sama sebe přesvědčuji, komunikovat s neznámou osobou mi nedělá velké problémy, takže jsem se do toho vrhla po hlavě. Jedno setkání již proběhlo-kino Saw VI. Sice se říká, že kino není to správné místo pro rande, ale je to taková pojistka. Pokud se vám něco nelíbí, nemusíte s tím druhým pořád komunikovat a máte z toho aspoň něco (beru-li to kořistnicky). Snad to chápete.
Další rande mám naplánovaná na tento "víkend".

Někdo by mohl namítnout, že si zahrávám s ohněm, ale jak pak mám někoho poznat? Už jsem prostě odmítla sedět doma a jen čekat, jestli náááhodou někoho nepotkám třebas v Praze (a on najde odvahu mě oslovit, bo já jeho). Začala jsem jednat a zatím mě to i baví. Neříkám, že najdu lásku (i když to je ten hlavní cíl, leč neovlivnitelný), ale kamarádi a přátelé se i takto dají najít.

Takže mi držte palce... ať přežiji bez úhony:).