Vím, že na to nemám... a je těžké přesvědčit se o opaku, když máte nízké sebevědomí. Ano vážení...kdysi se mi stala taková příhoda, která mi srazila stupnici sebevědomí na nulu...Vím, že nejsem krásná, ale také vím, že nejsem ošklivá...zlatá střední cesta, jenže ... na tohle nemám. Pokaždé, když se kouknu na nějakou moji fotku z posledních časů...vím, že na to nemám. Občas si řeknu: "Fotky zkreslují a ty nejsi fotogenická.", ale pak si řeknu, že je to blbost. Copak se dá ošálit přístroj, který nedělá nic jiného, než že zachycuje realitu? Ne!

A věřte mi, nepomůže mi ani to, když mi tu budete psát, že to není pravda. Že jsem hezká holka..."krása je individuální věc". Jen jedno by mě mohlo přesvědčit, ale na to nemám...ani povahově!

To je strašný, asi jsem spadla do depky...je to pravda, přemýšlení ubližuje. Ale tohle vypisování mi pomáhá. Proto prosím vás, kdož na to nejste zvědaví, tak to ignorujte. Já se jen po delší době zase cítím ve slepé uličce...ale to přejde... snad. Mě jen prostě už nebaví to samé "v budoucnu"...chci žít přítomností, šťastná!