A tak naše příšerka roste a roste a úspěšně demoluje všechno kolo sebe. Někdy mě opravdu vytáčí, ale na druhou stranu jsem někdy ráda, že se mám ke komu přitulit nebo si jen tak pohrát a odreágovat se od všeho dění.

Čím mě dokáže vytočit:

• Když neustále leze na okno. To by mi až zas tak nevadilo, vadí mi to, když to okno je otevřené a ona si vyleze až na parapet a kouká, jak by mohla skočit našemu bafanovi na záda. Je to z druhého patra a tak mám vážné obavy, že by se netrefila.
• Stále mi leze za počítač do drátů. Jelikož už se jí podařilo překousnout drátek od sluchátek, nechci riskovat, že mi jednoho krásného dne nepůjde třeba monitor.
• Někdy se jí podaří vlést v Pacině(morče) do klece a ta je z ní chudák úplně vyděšená.
• Každé ráno, v pět hodin, když vstávájí rodiče žačne se kňučením a škrábáním dostat se zapečetěné místnosti kde přebývá přes noc. Ještě jsem si na ten zvuk nezvykla, aby ho můj mozek nezaznamenal jinak než budíček, a pak už je těžké usnout.

A čím potěšit:

• Je tu když jsem já sama.
• Přede, když ji hladím.
• Neuteče když se mi chce plakat nebo křičet do celého světa (jako většina lidí co znám).
• Je to prostě moje Suzie!

PS:Nechcete někdo zajít do kina v Pardubkách?