Včera jsem udělala kofoláčka číslo jedna, který dostal provizorní jméno John. Dneska jsem vytvořila dalšího kofoláčka, který tentokár nemá jméno žádné, ale už není tak chaotický jako John. Je udělám s jasným úmyslem. Dokonce jsem se mu pokusila vytvořit i srdíčko. Tvary srdce zjistíte až po delším zkoumání, ale podoba tam přeci jenom je. Tak má John brášku a já zase můžu svým rukám dát chvíli oddychu. Byla jsem dnes v Pardubicích na motorce, a tak mě z toho eště trochu bolely ruce, když jsem začínala motat a motat. Jsem umotaná :D

Tak tady máte, fešáka jednoho ;-):

Kuk... no není roztomilej z tohodle pohledu?

Dobrý den,těší mě... já jsem... jáááá ... já nemám jméno
(Asi mu budu říkat Jack, aby se necejtil tak bezejmeně)

A tady už dva bráchové... no asi jsou adoptovaní!