aneb jak to nakonec nadmíru dobře dopadlo.

Ano, ano...ještě měsíc před konáním maturitní zkoušky jsem byla vystresovaná.
Jo, jo... při konání maturitní zkoušky jsem byla až moc v pohodě.
No, no... při psaní písemných jsem ani nehla brvou.
Je to tak, je to tak... nebyla jsem si vůbec ničím jistá.

Ale...
...překvapila jsem! Překlapila jsem jak sebe, tak rodinu, a stejně tak i naší paní ředitelku (nebo aspoň, co povídala). Dneska jsem si byla slavnostně převzít maturitní vysvědčení a tím se ze mě stal člověk se středoškolským vzděláním s maturitou. Uzavřela jsem další kapitolu svého života a doufám, že stejně tak, jak jsem zavřela tuhle knihu, dokážu otevřít i tu novou (o které zatím ani nemůžu říct, jak bude vypadat).