Od čtvrtka je v našich kinech k vidění nový snímek o největším revolucionáři všech dob, Ernesto Che Guevarovi. Il commandante, jak se velkému Che, argentinskému lékaři, přezdívá, ožil, a to je samo o sobě skvělá zpráva!

Film Che Guevara: Revoluce, který se dostal do kin u příležitosti 50. výročí vítězství kubánské revoluce 2. ledna 1959 (nebo přesněji řečeno 50. výročí začátku revoluce, vítězství v několikaleté guerillové válce proti krvavé diktatuře prowashingtonského slouhy Fulgencia Batisty), má několik pozitiv. Je to snímek věcně objektivní a netendenční, věrně zobrazuje podmínky, v nichž kubánští osvoboditelé měsíce a roky postupovali kubánskou hornatou džunglí, bohužel však je to i snímek jakoby pořád stejný - chybí strhující momenty, které by diváka neustále udržovaly na trní, takže nezapálený Guevarův následovník se může po čase začít nepatrně nudit. A to je samozřejmě škoda, protože poselství filmu je pochopitelně jinak obrovské.

Pro mě nejsilnějším momentem byla přibližná citace Guevarova rozboru kapitalismu: Žijeme v kapitalismu - v neviditelné kleci - s mýtem, že se v ní sami můžeme vypracovat. Ale jsou síly, které tomu brání a které nejsme schopni ovlivnit. Ano, milý Ernie, právě v tom je jádro pudla. Lidé si rádi nechávají namlouvat, že kapitalismus rovná se svoboda a demokracie, a přitom je to právě naopak. Kapitalismus nás nutí jít proti sobě, drát se kupředu jeden na úkor druhého. Nespolupracovat, nerespektovat týmovou práci, která jediná nás může posunout zase o kus dál...

Jak dlouho ještě bude trvat, než to většině pasivních konzumentů prozápadních masmediálních lží dojde? Jak dlouho ještě budeme trpět v důsledku vlastní pohodlnosti a egoismu zabíjejícího to lepší, solidární v nás?!