Svržené atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki z počátku srpna 1945 (jediné kdy použité atomové bomby), jsou nejpádnějším dokladem teroristické zahraniční politiky USA od předposlední dekády 19. století, která takto bez ohledu na to, zda probíhaly či neprobíhaly světové války, pokračuje až do současnosti - lhostejno, zda v Bílém domě sedí "demokrat" či "republikán"...

Následující zpravodajské články jsou přesným rozborem podstaty pokrytectví oněch "svatých" reprezentantů "svobody a demokracie", ke kterým se dnes povinně modlíme - jako kdysi k SSSR. Obojí je špatně. Chtělo by to dát se zlatou střední cestou, cestou rozumu - cestou neutrality, po vzoru Švýcarska - stát se oním Švýcarskem střední Evropy, které z Československa chtěl vybudovat prof. JUDr. et PhDr. Edvard Beneš, druhý čs. prezident, prezident budovatel! ... Jenže co můžem chtít od země, kde se z vrahů (Mašínové, Paumer a spol.) dělají hrdinové a z hrdinů (osvoboditelé Československa za 2. světové války, převážně komunisté) vrazi...

Před 65 lety USA brutálně zničily Hirošimu

HIROŠIMA/PRAHA - Začátkem srpna 1945 se Evropa už téměř čtvrt roku těšila z míru, v Tichomoří ale stále zuřily tvrdé boje. Při dobývání dvou menších ostrovů, Iwodžimy a Okinawy, ztratili Američané na jaře 1945 téměř 20 000 mužů, na japonské straně ovšem zemřelo 10x více obránců i civilistů...

A tak to byly právě obavy z údajných dalších obrovských ztrát při invazi do srdce Japonska, kterými Američané odůvodnili nejbrutálnější zločin dosavadních dějin, k němuž se 6. srpna 1945 odhodlali. Americké velení se totiž rozhodlo použít na samém konci války novou zbraň, atomovou bombu. Ve skutečnosti nešlo o Japonsko či snahu rychle ukončit válku, ale především o jakési varování druhé největší světové mocnosti té doby - Stalinovu Sovětskému svazu.

Ve čtvrt na devět ráno 6. srpna 1945 japonské přístavní město Hirošima ozářilo druhé slunce. Tak o efektu, který výbuch uranové pumy nazvané Little Boy (Chlapeček) vyvolal, hovořili ti, kteří přežili. Díky ohromující záři, která explozi atomové bomby provázela, také získala tato hrozivá zbraň v japonštině své jméno - pikadon, což doslova znamená záblesk-bum. Vedle jasného světla ale Chlapeček způsobil hlavně mohutnou a ničivou tlakovou vlnu, provázenou spalujícím žárem. Právě ty v prvních okamžicích přinesly smrt velké části z 350 000 obyvatel Hirošimy. Při explozi zemřelo nebo bylo smrtelně zraněno kolem 80 000 lidí - téměř každý, kdo byl v té chvíli blíže než 1,5 km od hypocentra; atomová bomba ale přímo zabíjela i ve dvojnásobné vzdálenosti. Další tisíce lidí byly zraněny, téměř všechny přeživší pak postihla i do té doby zcela neznámá nemoc z ozáření. Té podlehly tisíce obyvatel Hirošimy i v dalších měsících a letech. Do konce roku 1945 zemřelo v důsledku výbuchu atomové bomby 140 000 lidí, v letech 1946-51 přibylo dalších 60 000 obětí a na komplikace spojené s ozářením umírají lidé dodnes. Podle japonských oficiálních údajů přesahuje celkový počet mrtvých z Hirošimy 260 000. Bomba zničila téměř celé město - stavby ze dřeva a cihel neměly šanci proti tlakové vlně, jež v hypocentru dosahovala rychlosti zvuku a ještě kilometr daleko byl nápor vzduchu větší než při hurikánu.

Jeden z těch, kdo přežili, řekl: »Hirošima nepřipomínala město, které zničila válka, ale děsivý obraz posledního soudu.« Výbuch atomové bomby přežilo jen málo budov, tou nejznámější byl železobetonový Průmyslový palác. Dílo českého architekta Jana Letzela z let 1912-15 leželo sice jen 150 metrů od výbuchu, díky pevné konstrukci ale stavba obrovský nápor vydržela. Všichni úředníci i návštěvníci, kteří byli uvnitř, ale zemřeli... Torzo kdysi pyšné budovy se po válce stalo Atomovým palácem - mementem, které připomíná nebezpečí jaderného konfliktu.

Použití atomové pumy na Hirošimu (a Nagasaki, město zničené o tři dny později) je dodnes předmětem sporů. Cyničtí zastánci poukazují na to, že bomba zachránila mnoho životů amerických vojáků. Podle odhadů amerického velení by při invazi a bojích jen na ostrově Kjúšú zemřelo přes 250 000 mužů a celkové ztráty by dosáhly milionu. Proti těmto hypotetickým číslům ale stojí fakta, že v době nasazení atomových zbraní bylo Japonsko vojensky a hospodářsky na kolenou a shození pum konec války výrazně nepřiblížilo. Navíc se zapomíná na to nejdůležitější - že atomové bomby povraždily nevinné civilisty, kteří za válčení svých vůdců nikterak nemohli!!!

Velkou vlnu nesouhlasu a rozhoření logicky vyvolala v Japonsku před třemi lety až zrůdná slova tehdejšího japonského ministra obrany Fumia Kjumy, rodáka z Nagasaki. Ten totiž prohlásil, že bombardování obou japonských měst bylo nevyhnutelné pro ukončení 2. světové války, protože zabránilo bývalému Sovětskému svazu v invazi do Japonska. Kjuma byl veřejným míněním donucen se omluvit a nakonec z vlády odešel. Každopádně už jen fakt, že Japonsko dnes stojí na straně spojenců Washingtonu, pachatele tohoto dosud nejhrůznějšího jednorázového historického zločinu všech dob (i když ani další americké bestiality - plyn Agent Orange ve Vietnamu či tříštivé bomby na Srbsko v roce 1999 si v tomto nikterak nezadají), je okolnost vpravdě prazvláštní a do značné míry nepochopitelná!

Oběti této brutální agrese, stejně jako dosavadní nebezpečí pokračující státně-teroristické zahraniční politiky USA, si můžete připomenout dnes od 19 hodin na pražském Vyšehradě, na trávníku u sochy Libuše při akci organizované humanisty...

I Nagasaki vzpomínalo na hrůzu z USA

NAGASAKI - Japonské město Nagasaki si včera, podobně jako v pátek Hirošima, připomnělo 65. výročí svržení americké jaderné pumy.
Podle agentury AP se včerejší vzpomínkové akce zúčastnili zástupci 32 zemí, avšak na rozdíl od té hirošimské (naštěstí) nebyl (pokrytecky) přítomen žádný oficiální zástupce Spojených států.

Přesně v 11:02 místního času (4:02 SELČ), tedy v minutu, kdy nad městem 9. srpna 1945 explodovala bomba s kódovým jménem Fat Man (Tlouštík), účastníci vzpomínkové slavnosti uctili oběti výbuchu minutou ticha. Slavnostní obřad zahájil sborový zpěv starých lidí, kteří katastrofu přežili.

Starosta města Tomihisa Taue ve svém projevu vyzval k vytvoření světa bez jaderných zbraní. »Nagasaki společně s Hirošimou bude pokračovat v maximálním úsilí, dokud se světu nepodaří vymýtit všechny jaderné zbraně,« prohlásil.

Výbuch jaderné bomby v jihojaponském přístavním městě usmrtil na 80 000 lidí. Tři dny předtím svrhly USA první bombu pod krycím jménem Little Boy (Chlapeček) na Hirošimu, kde exploze usmrtila kolem 140 000 lidí. Na pozdní následky obou výbuchů ovšem dodnes v Japonsku umírají lidé.

Svržením jaderných pum na japonská města v závěru 2. světové války se Spojené státy staly jedinou zemí, která takový útok v dosavadní historii podnikla proti jinému státu (a přitom mají dnes právě ve Washingtonu plná ústa odzbrojení a uvalují sankce na Írán za něco, co bylo rozkazem Bílého domu mnohonásobně překročeno). Japonsko několik dní po těchto událostech, 15. srpna 1945, kapitulovalo, a tím skončila i světová válka. V každém případě tato brutální teroristická nátlaková akce znamenala smrt statisíců nevinných lidí, což je historicky nejvýraznější jednorázový zločin všech dob!