Zcela nedávno se zaplnily pražské ulice stovkami natěšených středoškolských studentů, kterým je obvykle všechno veřejné šumák a starají se jen o zábavu a o to, jak být tzv. IN, zkrátka užívají si života. Až když se jich něco taky osobně potenciálně dotkne, začnou (trochu sobecky) zapojovat vlastní mozkovnu a něco taky řešit. Jako v případě tzv. státních maturit.

Jenže ouha. Opravdu jsou státní maturity, které přijeli rázem veřejně činní mladí lidé do metropole odmítnout, tak špatné? Dnes, kdy maturitu udělá každý, kdo se o ni pokusí, by nebylo špatné zase trochu zpřísnit. Neříkám, že současný způsob, proti kterému část školáků protestuje, je ideální - jistě by na něm bylo co měnit, na druhou stranu škola není holubník a měla by vás, milí mladí kolegové, aspoň dočasně aspoň něco naučit... Proto se domnívám, že více skromnosti by právě v tomhle případě neškodilo a nebylo by od věci přijmout realitu a aspoň trochu se začít taky šrotit... Ono se vám to časem dozajista vrátí!

Obsáhlejší a fundovaný comment k tématu napsal kolega Zdenda Milata, středočeský zastupitel, šikovný klučina, který už má maturu taky za sebou, ale přesto si udržuje přehled - záleží mu (tak jako mně) na budoucnosti národa, tj. na nejmladších generacích. Comment najdete na www.juniorproject.eu/maturitni-sleh-zdendy-milaty/ a mám pro vás ještě jeden bonus. Jeden z našich čtenářů, který se se Zdeňkem shoduje, nám poslal zajímavou matematickou středoškolskou úlohu z doby dávno minulé a zajímá ho, jak byste si s ní poradili. Pokud máte zájem se prozkoušet (takhle se začátkem prázdnin), napište, na mail vám úlohu rád zašlu... A jinak fajn zasloužený odpočinek - opravdu letní - přeju!