Profesor Václav Bělohradský poskytl minulý týden Právu nejhodnotnější politologický rozbor celé předvolební kampaně - dnes už je možné to zodpovědně říct! Text "Čtyři důvody, proč volit levici" je naprosto všeobsažný. I ty 4 důvody - sociální, zahraničně-politický, mediální a kulturní! Článek, který vyšel 19. května v Publicistice na str. 7 v sobě obsahuje ekonomický, politický i morálně-etický rozbor současné společnosti a její východiska...

1) SOCIÁLNÍ - Mám na mysli nutnost klást co nejrozhodnější odpor ničení základního předpokladu fungování demokracie - sociální rovnosti, vyprázdnění práv pracujících, oslabení regulace kapitálu a ochrany životního prostředí. Bez obrany svých sociálních předpokladů nemůže demokracie přežít, jak připomíná i prezident Obama... (píše prof. Bělohradský, pedagog na italských univerzitách a celosvětově uznávaný politolog).

2) ZAHRANIČNĚ-POLITICKÝ - Pravici charakterizuje nerealistický panatlantismus a odpor ke sjednocené Evropě. "Neděkujeme, ale odejděte," měli bychom říci politikům, kteří tuto bezperspektivní zahraniční politiku v ČR prosadili - a také novinářům, kteří ji legitimizovali. Výsledek je tragikomický. ČR je vnímána jako podezřele protievropská, naivně protiruská a nyní i protiobamovská... (právě k zahraničně-politickým souvislostem současné globální krize kapitalismu, ale i řecké krize jako její součásti, vyšel dnes v HaNo skvělý článek Karla Kluze, který mj. odhaluje snahu USA a jejich pravicových nohsledů zničit celou EU, a který si dovolím přetisknout zítra. Je to po Bělohradského zamyšlení druhý nejdůležitější text v české žurnalistice posledních několika měsíců)!

3) MEDIÁLNÍ - Démonizace Paroubka je součástí hodně rozšířené mediální strategie v ČR, jejíž obětí se může stát kdokoli z nás... Nad čím asi by mohli být Paroubek a komunisté - i ti jsou démonizováni - diktátory, když banky, armáda, továrny, média jsou integrovány do "nadnárodních vlastnických a organizačních struktur" a řídí se pravidly "standardních demokracií", která už my nemůžeme měnit? Démonizace politických lídrů je důkazem špatně fungující mediální scény a je vždy nebezpečnější než ti lídři sami. Hlas pro levici tuto situaci nezvrátí, ale snad aspoň ukáže, že lidé nejsou tak snadno manipulovatelní, jak mediální stratégové věří. (Bohužel, pane profesore, jsou - prokáží to výsledky nadcházejících voleb...).

4) KULTURNÍ - Typickým produktem naší kulturní pravice je Ústav pro studium totalitních režimů... Nikdo přesně neví, jak totalitarismus definovat, největší autorita v tomto oboru, Hannah Arendtová, omezila platnost tohoto slova jen na stalinismus a nacismus. Ještě těžší je pak stanovit, na jaké otázky byly evropské totalitní režimy odpovědí. Podle Arendtové na evropský imperialismus, podle Jana Patočky na proměnu 20. století v "ocelovou bouři", ve válku, v níž se vybíjí akumulovaná technologická moc... Proč ale tolik lidí vidělo v totalitních režimech jedinou cestu k osvobození a míru? Česká pravice na takovou otázku odpovědět neumí, její pojetí minulosti je policejní, směšuje politický řád s policejním pořádkem. Důsledkem je slepota před zločiny současné společnosti, např. proti životnímu prostředí nebo právům pracujících... Když se vyhlásí nějaký režim předem za zločinný, pak už ho nelze zkoumat, jen odsoudit a trestat jeho stoupence, proto by takový úřad měl být oddělením české policie, ne badatelským pracovištěm... Hlas daný levici nás od policejního pojetí minulosti neosvobodí, ale snad je alespoň zpochybní a otevře nám oči pro neprůhlednou a vše pronikající zločinnost systému globálního kapitalismu. Nedávná finanční krize a současná devastace Mexického zálivu jsou jejími poučnými příklady! (zdůrazňuje prof. Bělohradský závěrem svého skvostného pojednání pro deník Právo).