Sedm šťastných? let tohoto blogu je za námi. Letos vůbec poprvé se to tu za rok rozrostlo ne o 10, ale pouze o 5000 kliků (a to ještě 14 dní plus), takže je zjevné, že i má nižší intenzita psaní sem, navíc při poklesu muzikálového obecenstva, nese své přezrálé ovoce. Zůstává otázkou, zda se v době FaceBooku to tu ještě snažit oživovat nějak zvlášť, na druhou stranu úplně stagnovat či blog zrušit se mi nechce. Byla by to škoda toho půltuctu let, kdy docela slušně fungoval. Pokud někdo z vás bude mít sílu nahlédnout do historie a napsat mi, jak tu vzedmout mrtvou hladinu v pořádné vlny, rád se přizpůsobím (v mezích možností). Fakt je, že udělat z toho čistě politický blog - což by asi byla cesta - se mi taky nechce a lacině tu útočit na uprchlíky, což by zvedlo okamžitou sledovanost, taky ne. Už proto, že zastávám v této věci právě opačný postoj... A na neděli, pondělí plánuju text k 70. výročí konce války (v souvislosti s aktuálním výročím svržení atomovek na Hirošimu a Nagasaki), takže zabrousím do trochu jiných vod. ... No nic, mějte hezký víkend a neuvařte se v tom. My zítra s Robíkem s tím budem bojovat na chatě a v okolí