Je 9. květen, skutečný Den vítězství ve Velké vlastenecké válce. Bylo mi umožněno přeložit následující text, který plně vyjadřuje můj postoj k osvoboditelům z "říšského" jha, takže jej s díky vkládám i na tento server...

Kabidin Jertysbajev

Odvážný ženista

Připomínáme si další výročí od vítězství ve Velké vlastenecké válce. Právě dnes. A tak bychom právě tomuto velkému vítězství měli věnovat i dnešní redakční sloupek s jedním příběhem, jedním jménem za všechny.

Ve Velké vlastenecké válce proti německým dobyvatelům důležité a zodpovědné úkoly plnila mj. sovětská inženýrská vojska. Obětavá, statečná a nebezpečná práce ženistů a zejména odstraňovačů min často rozhodovala o úspěchu či neúspěchu zadaného bojového úkolu. Jeden z takových pododdílů byl pověřen úkolem proniknout do hlubokého týlu nepřítele. V čele střelc§ šli snajpři vedení poručíkem Sergejevem. Likvidovali vražedné miny, zajišťovali bezpečí cesty. Sovětské rozvědce hitlerovci hodlali znemožnit další posun mj. několika nasazenými tanky, ale i ty byly zničeny.

Úspěšným plněním stanovených úkolů ženisté zabezpečovali odjezd sovětské pěchoty, odminovávali stezky a průchody mezi vesnicemi. Tuhle výhodu ale neměly bojové oddíly Němců, které pronásledovaly sovětské vojáky. A tak často končily právě na minách...

A pak tu byl ještě jeden stanovený bojový úkol: prorazit průchod k přednímu kraji obrany protivníka. Pod nejsilnějším možným ohněm vražedných automatů kazašský ženista Kabidin Jertysbajev se svými soudruhy v boji zabezpečil minové pole a přeřezal drátěné ploty. Ženisté pracovali zřetelně, tiše, nehledě na to, že každou minutu jim hrozilo smrtelné nebezpečí. Přesně vrhanými granáty Jertysbajev umlčel německý minomet, který vrhal oheň na jeho další kolegy. Jen díky tomu sovětští střelci provedli úspěšný útok a zajistili zajatce!

A dnes, i když proteklo tak mnoho let od těch strašných, památných dob, Den vítězství navždy zůstane dnem velikosti lidského ducha, vzpomínky a hlubokých díků těm, kdo osvobozovali svět od fašismu. Jejich hrdinství musí žít navěky. Dnes, když si uvědomujeme skutečnou cenu života v míru, bychom měli nutně vynaložit veškeré úsilí pro upevnění míru a bezpečí na Zemi. Den vítězství není jen poplatkem hluboké úcty vojákům Velké vlastenecké a dříčům v týlu, ale i symbolem udatnosti, vysokého patriotismu a síly mysli. Spojují se v něm nekonečná radost z míru s neutuchajícím žalem ze ztrát, které k němu vedly. Den vítězství není jen svátek, je to daň památce 27 milionů životů, které si válka vzala. Mimochodem, Kazachů padlo přibližně stejně jako Čechů a Slováků - na 350 tisíc!

Sklánějme hlavy před památkou všech, kteří zůstali na polích bitev, byli umučeni v koncentračních táborech, zemřeli hladem a útrapami. Je svatým dluhem každého z nás navždy si je pamatovat...

Přeložil

Roman JANOUCH