Před pěti lety jsem tu dostával kapky za to, že jsem podpořil Miloše Zemana před rakouským knížepánem Schwarzenbergem. Dodnes toho nelituju, ovšem v jednom už tehdejším Zemanovým odpůrcům musím dát za pravdu - předpokládali-li, že selže.

     Pan prezident, mimochodem velmi vzdělaný člověk, kapacita v mnoha oborech, opravdu selhal. Stal se totiž postupně zapšklým a nenávistným starcem. Ne ani tak ve fyzickém slova smyslu, jako tom duševním... Co hůř, aspoň pro mě, stal se totiž účelovým ultrapravicovým populistou, který se podílí na vytváření kultury nenávisti v naší zemi. Jeho nenávist vůči všem muslimům, resp. Palestincům, naopak nekritické protežování okupantů z Izraele či čirého psychopata Donalda Trumpa, jsou pro mne naprosto nepochopitelnými. Všechno korunoval tím, že se zúčastnil sněmu neonacisticky jednající SPD, kde Okamurovi a spol. lacině nadbíhal. Tohle osobnost jeho formátu fakt nemá zapotřebí. Proto už ho nikdy nemohu znovu volit, ani jako tzv. menší zlo. Být ve stejném táboře jako primitivní preventivní odpůrci bídných migrantů z Blízkého a Středního východu, resp. Afriky, bych fakt neunesl. Nemohl bych se pak podívat do zrcadla, aniž bych si musel odplivnout.

     Takže sbohem, pane prezidente. Budu doufat, že se zase přestěhujete k zaslouženému odpočinku na Vysočinu, kde si snad ještě dosytosti užijete svého oblíbeného objímání stromů. Snad si přitom uvědomíte, jak jste chyboval, když jste otevřeně podporoval Trumpa coby popírače globálního oteplování a změn klimatu. Snad ještě bude na to objímání čas...