Tak jsem měl tu čest v pátek navštívit druhou světovou premiéru Wildhornovy Carmen v pražském HDK. Pořád jsem si kladl otázku, čím to, že se americký skladatel světového formátu, jakým Wildhorn je, rozhodl věnovat svůj nový muzikál Praze a nikoli nějaké tradiční muzikálové mekce, jakými jsou např. New York nebo Londýn...

A musím se přiznat, že jsem to dodnes - tedy ani po absolvování své první pop-rockové muzikálové Carmen - zcela nepochopil. Zaslechl jsem z více zdrojů na sobě nezávislých, že je to z poloviny opsaný vynikající Wildhornův Jekyll a Hyde... Není! Jekylla je v Carmen opravdu pomálu, téměř zanedbatelně. Odborníci v oboru, recenzenti na slovo vzatí a muzikálů doma i ve světě ve svém celku znalí, mě ale ubezpečili, že Frank (Wildhorn) i tak opisoval. A zdaleka nejen od sebe. Ovšem protože to dnes už dělají skoro všichni skladatelé, nepřikládal bych tomu zvláštní důraz. Ta hudba je poskládána tak dokonale, že opět musím (a jsem rád, že jsem to mohl udělat osobně, neboť jsem seděl na premče kousek od něj) panu skladateli s velkým S vyjádřit hlubokou poklonu!

Takže čím to? Že by ve světě ono opisování tolik netolerovali jako u nás? No tak vzhledem k tomu, že ani sám A. L. Webber se tomu v minulosti nevyhl, nevím, nevím. Důvody bude třeba hledat i jinde. Možná proto, že Carmen s Lucií Bílou není vlastně ani tak muzikál, jako hlavně cirkus. A to prosím pěkně cirkus doslova a dopísmene - což není kritika, ale naopak pochvala. Na jevišti se zejména na začátku druhé půle objeví Berouskovic svěřenci - lama, velbloud, lvi, tygříci či had, se kterým ladná comparsistka chodí mezi diváky, aby si ono stvoření s neustále vystrkujícím jazykem ráčili pohladit... (ještě že jsem si před druhou půlí přesedl a mé místo z půle první zaujala kamarádka, které to hlazení onoho plaza nevadilo). Do toho jsme svědky opravdu mistrovských gymnastických vystoupení profesionálních cirkusových akrobatů, takže těm, kteří sledují na ČT1 souběžně běžící Cirkus Humberto, může Carmen evokovat vlastní návštěvy skutečných cirkusových představení v dětství, kdy se návštěvy "živých" obřích stanů ještě nosily více než dnes... Otázkou ovšem zůstává, jestli tenhle cirkus, který místy zastiňuje i samotnou muzikálovou podstatu díla, by stejně pozitivně přijali i na Západě...?!

A pěvecké a herecké výkony? Lucie Bílá jako hlavní tahák díla své fanoušky jistě nezklame. Ale ani své odpůrce. I když musím podotknout, že po přestávce mě mile překvapila. Jestliže v prvním dějství spíš křičí a štěká, než že by zpívala, po pauze se opravdu rozezpívá, a to místy dokonce tak dobře, že i její tradiční odpůrce, jakým je má maličkost, byl nucen při oné druhé premiéře po jednom jejím pěveckém čísle roztleskat celý - zrovna v tu chvíli překvapivě váhající - sál... No a aby toho nebylo málo, tak mě po představení jeden kolega, který už ji jako Carmen slyšel třikrát, ujistil, že každé představení podává úplně odlišné výkony... Zvláštní!?!

Naštěstí Lucie (která pohříchu bohužel nepustila alespoň do druhé premiéry svou alternantku Dashu) není jediným stavebním kamenem představení. Vynikající výkony podali Martin Pošta a Markéta Poulíčková (jinak také známá jako L.B.P.). A vůbec nejlepší byla jako vědma/vypravěčka Athina Langoska! Tomáš Trapl a Jiří Korn ve svých rolích nemají mnoho prostoru k tomu prodat svůj skvělý zpěv, a tak se soustředí na hereckou pasáž svého umu, ale ani tu nemají šanci prodat tolik jako v jiných představeních (např. v Golemovi, resp. v Touze). Robert Jícha výborně zpívá, ale herecky je příliš (pobrněnsku) chladný. Výborné jsou výkony company, která opravdu tančí, i sboristů (off-stage) a orchestru v nastudování Oty Balage.

Carmen zkrátka za vidění rozhodně stojí. Že by ale byla takovou senzací, za jakou byla dopředu mediálně nafukována, to zase není. Nápad posunout muzikálový žánr někam dál (cirkusovou složkou díla), se vydařil. Jestli to ale bude stačit na to, aby v době prohlubující se celosvětové ekonomické krize vytáhl tradičního muzikálového fanouška na toto dílo opakovaně, to je otázkou. Pravda, z televíííze známých kukučů tu pár je, ale ani to už dnes vždycky nestačí, takže... Takže pokud nezabere had a kouzelnický trik, při kterém se Carmen promění v šelmu, pak už asi nezabere - a to ani u konkurence - do budoucna nic...

Nechci strašit jako klasik z Pelíšků a dávat muzikálovému žánru rok, maximálně dva, nicméně hrana pomalu ale jistě opravdu začíná zvonit. Jo, když není z čeho (v rodinných rozpočtech) brát, tak se tvůrci budou moci zpřetrhat a... a stejně to asi moc platné nebude. Ale kéž by!