Tak mám za sebou zase jeden pořádně krušný den. Den, který mnohé dal, ale i vzal. Vzal zase jednu poslední naději (i když byla už malinkatá), ale (do)dal sílu bojovat. Jen škoda, že to všechno tak trochu bylo v obráceném pořadí

Všechno samozřejmě začalo dopoledne, na našem fanklubáckém srazu - tentokrát po roce a půl bezmála zase pěveckém. Moc díky Vláďovi za to, jak to celé perfektně připravil a zorganizoval - to samé Kristýnce a Petrovi, ale i panu profesorovi - za to, že nás přišel podpořit a zopakoval zase svou exkluzivní nabídku na prohlídku jeho pracoviště. Pokud se to zrealizuje, bude to také už podruhé (ta první spadá tuším do dubna 2007).

Celý 70minutový pěvecký set probíhal bez zbytečných průtahů, s megahity naskládanými pěkně jedním za druhým a většinou na velmi solidní úrovni (oproti minule), jak jsem měl možnost zvolna zaslechnout, ačkoli jsem téměř celou dobu pobíhal a vyřizoval mimo sál. Atmosféru jsem tudíž nenadýchal tak moc, jak bych potřeboval, ale i tak jste mě nadopovali...

A co se nepodařilo na srazu, to zvládly premiérové večerní Děti ráje. Já tenhle muzikál roku (soukromé hodnocení, po včerejšku už to mohu zcela potvrdit) opravdu žeru. Nejen kvůli hudbě mého mládí, ale i kvůli fenomenálním textům. Jednoduchým a přece vševypovídajícím - a v tom tkví pro mě největší umění. Žádné hraní si na nějaké filozofování, ale natvrdo napsaná a skvostně zhudebněná PRAVDA. Dovolím si doložit dalším takovým malým textovým vyzobnutím - tentokráte z pera Františka Řebíčka, autora textu k famóznímu songu Michala Davida Pár přátel (stačí mít): 

I takové dny jsou... že rána za ranou... zas právě tebe najde... a málokomu dojde... že padáš únavou

Zas připadáš si sám... máš v hlavě hlavolam... proč hůl nad tebou lámou... a lásky dál tě klamou... vždyť nejsi odepsán

®: Pár přátel stačí mít... co uměj za to vzít
A nepřestanou hrát... když nemáš chuť se smát
Jen opři se a vstaň... a rvát se nepřestaň
Vždyť někdy stačí říct... jen dál se snaž
Ty na to máš!